Paleobiolog Maria McNamara se svými kolegy z Yale University určil studiem zkamenělin motýlů a můr zbarvení jejích křídel. V přírodě je velmi rozšířené tzv. strukturní zbarvení, které není dané přítomností barevného pigmentu, ale interferencí světla na pravidelných strukturách o rozměrech srovnatelných s vlnovou délkou světla. Velmi rozšířené je u hmyzu, ale zodpovídá např. i za barvu pavích per. Působí jasnějším dojmem, než zbarvení vyvolané přítomností barevných látek. U dobře zachovaných fosilií lze tyto struktury rozpoznat a přiřadit jim barvy. U vzorků z 47 milionů let starých živičných břidlic z německé lokality Messel převládala žlutá a zelená. Hesenský Messel patří mezi přední světové naleziště fosilií z třetihorního období eocénu. Před 50 miliony let se v geologickém zlomu zaplněném vodou začaly na dně usazovat zbytky rozložených řas spolu s pískem a hlinitými částicemi. Postupně vznikla vrstva silná až 190 m, v níž se díky nízkému obsahu kyslíku zachovalo množství velmi dobře zachovaných fosilií. Na obrázku vidíme McNamarovu rekonstrukci barev fosilního motýla (obr.PLoS Biol 9(11)).
Sesuv horniny na planetce Vesta
Na snímku, který pořídila družice Dawn, vidíme sesuv horniny na planetce Vesta. Její slabá gravitace umožňuje (0,022 pozemské), aby výška vzniklého útesu byla 20 km, což je na Zemi zcela nevídané. Planetka oběhne Slunce mezi dráhou Marsu a Jupitera za 3,6297 roku. Při průměru okolo 500 km je třetím největším tělesem tohoto typu. Jako jedinou z planetek ji můžeme za mimořádně příznivých okolností pozorovat na noční obloze pouhým okem. Družice Dawn má v rámci programu NASA Discovery prozkoumat planetky Vesta a Ceres.
Rotaci planetky můžeme na záběrech NASA vidět zde.
Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les
Tisková zpráva 181/11 Nationalpark Bayerischer Wald: Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován, což vede k relativizování skutečného stavu. Faktem je:
- správa Národního parku Bavorský les nikdy nezměnila či dokonce nerezignovala na osvědčenou a nařízením o národním parku předepsanou strategii k zásahům proti kůrovci.
- cílem Národního parku Bavorský les, stanoveným jeho právním předpisem, je dosažení 75% plochy parku, na které se může příroda rozvíjet bez lidských zásahů. V staré části Národního parku mezi Luzným a Roklanem se lesy na zmíněných třech čtvrtinách plochy již více než dvacet let vyvíjejí bez lidských zásahů. Jak výsledky výzkumu, tak i pouhý pohled na zdejší porosty dokazuje, že se jedná o úspěšnou cestu k rozmanitému zmlazení dřevin i k návratu vzácných druhů rostlin a živočichů.
Tento důsledný přístup zásadním způsobem přispěl k udělení diplomu Rady Evropy již v roce 1986. Správa Národního parku si velice váží toho, že toto uznávané vyznamenání bylo nedávno evropskou radou prodlouženo o dalších deset let.
Zásahy proti kůrovci v starší části Národního parku: V okolí vrcholů Luzného a Roklanu se bezzásahové zóny rozkládají na 75% plochy. Proti kůrovci se zasahuje jen ve vymezené okrajové zóně, která je minimálně 500 a maximálně 1100 metrů široká. Zde se proti kůrovci zasahuje trvale, sousední hospodářské, většinou soukromé lesy jsou tak úspěšně chráněny před napadením.
Zásahy proti kůrovci v nové části Národního parku v okolí hory Falkenstein: Roku 1997 byl Národní park rozšířen o plochu 11.000 hektarů mezi Roklanem a Železnou Rudou. V této nové části Národního parku je tak jako na úpatí Luzného a Roklanu proti kůrovci trvale zasahováno v tzv. okrajové zóně, která je i zde minimálně 500 metrů široká a chrání okolní hospodářské lesy. Kromě toho se zde provádí zásahy proti kůrovci v dočasně zásahových, tzv. „vývojových“ zónách. V již vyhlášených bezzásahových zónách se proti kůrovci nezasahuje.
Metody zásahů proti kůrovci: V celém Národním parku nejsou při zásazích proti kůrovci používány jakékoliv chemické přípravky. Napadené stromy jsou co nejrychleji ručně či strojem pokáceny a na většině plochy odvezeny. Správa Národního parku se snaží zvyšovat podíl odkorněných kmenů, které zůstanou k zetlení na ploše napadené kůrovcem. V tomto roce je to ca.20.000 m3 dřeva, které zůstanou jako biomasa ležet v lese. Polomy a zlomy způsobené sněhem na smrcích jsou mimo bezzásahové oblasti preventivně zpracovávány. Buky, jedle ani ostatní druhy dřevin, u kterých nehrozí napadení kůrovcem, se na celé ploše Národního parku nekácí.
Vyhlašování nových bezzásahových zón: V oblasti Luzného a Roklanu se již žádné další bezzásahové zóny nevyhlašují. Již dvacet let zde činí podíl bezzásahových zón 75% plochy. V nově připojené oblasti kolem vrcholu Falkensteinu se bezzásahové zóny v souladu s nařízením o Národním parku rozšiřují postupnými kroky v třicetileté přechodné době, tedy až do roku 2027, kdy bude dosaženo cílových 75% plochy. Bezzásahové zóny jsou rozšiřovány každým rokem k 1. listopadu o cca 310 hektarů a to za souhlasu výboru obcí národního parku, kde jsou obce zastoupené svými starosty a kterému na každé tři roky předsedá jeden z okresů Národního parku. V tomto roce byly vyhlášeny dvě nové bezzásahové zóny na celkové ploše 346 hektarů. První, cca. 100 hektarů velký porost leží v údolí Prášilského potoka západně od Poledníku, 13.07.2011 zde vichřice způsobila plošné vývraty. Protože jsou velké plochy tohoto údolí tvořeny velice citlivými podmáčenými a rašelinnými půdami (oblast Natura 2000), je zde vyloučen pojezd těžké techniky a od zpracování tohoto polomu zde bylo upuštěno. Druhá plocha (cca. 240 hektarů) leží západně od Weitfällerských slatí, nad vodárenskou nádrží Frauenau. Podíl bezzásahových oblastí v celém Národním parku Bavorský les nyní tvoří 54,66%, nebo plošně 13.233,5 hektarů. Aktuální čísla pro mladší část Národního parku v okolí hory Falkenstein jsou: přibližně 35% plochy, respektive 3.740 hektrarů bezzásahových oblastí. Lesní cesty, které již nejsou v bezzásahových oblastech po ukončení lesnického hospodaření zapotřebí, jsou vybagrovány. tak aby byl v jejich okolí obnoven vodní režim. Rozšiřování bezzásahových oblastí nepředstavuje žádné omezení pro stávající síť 350 kilometrů značených turistických cest. Tyto stezky zůstávají nadále po celý rok přístupné. Správa Národního parku Šumava byla o tomto postupu informována během návštěvy daných oblastí.
Webovou stránku německého Národního parku Bavorský les najdete zde.