Prof. P.M.Ferreira s týmem spolupracovníků z University of Illinois at Urbana-Champaign spolu s N.X.Fangem z MIT vyvinuli novou metodu vytváření plochých struktur ze stříbra. Vzhledem k tomu, že dosahované rozlišení činí 30 nm, lze nové metody použít jako doplněk litografických technik při výrobě čipů. Prvním krokem je zhotovení elektrody s amorfní strukturou ze směsi jodidu stříbrného a fosforečnanu stříbrného. Iontovou vodivost tomuto materiálu propůjčují stříbrné kationty. Elektroda se odlije jako obtisk křemíkové destičky se vzorem vyleptaným tradičním technikami. Po jejím přiložení na podklad se průchodem proudu (postačí napětí 0,3 V) vytvoří obtisk těch částí, které se ho dotýkají, z tenké, velmi kvalitní stříbrné vrstvy. Rychlost jejího nárůstu je 20 nm/s. Stříbro jakožto velmi vodivý kov můžeme snadno použít i ve velmi malém měřítku. Na obrázku vidíme stříbrné vzory vytvořené popsanou metodu. Snímek byl pořízen rastrovacím elektronovým mikroskopem. Ve spodní části vidíme křemíkovou předlohu. Obr. IOP Science/Nanotechnology.
Velmi hojný enzym
Prof. Mike Jetten se svým týmem z Radboud University Nijmegen určil strukturu bílkoviny, která tvoří až 30% váhy buněk hypertermofilních bakterií rodu Acidianus nalezených v horkém a velmi kyselém sopečném bahně ve vulkanické oblasti Campi Flegrei severně od Neapole. Jde o CS2hydrolázu, která hraje klíčovou roli při rozkladu organických látek na sirovodík H2 a oxid uhličtý. Tímto procesem získávají zmíněné bakterie energii. Obrázek ukazuje neobvyklou strukturu enzymu CS2 hydrolázy s velkou dírou uprostřed. Struktura byla získávána na základě údajů rentgenové strukturní analýzy. Obr.Nature 478, 412–416 (20 October 2011).
Čilé články
S miniaturními elektrickými články si pohrávají chemici prof. Ayusman Sen a Dr. Ran Liu z Pennsylvania State University. Elektrochemickou reakci nevyužívají k výrobě elektřiny, ale k rozpohybování článku samotného. Tvoří ho 3 mikrometry dlouhá měděná tyčinka s 0,6 mikrometru dlouhým platinovým koncem. Umístíme-li ji do velmi zředěného roztoku bromu nebo jodu, začne se pohybovat měděnou částí vpřed. Ženou ji síly vyvolané elektrokinetickými jevy, které vznikají díky spádu napětí, jež vyvolají odlišné elektrochemické reakce na jejích koncích. Měď se rozpouští za vzniku měďnatých kationtů, na platině reaguje brom nebo jod na bromid, respektive jodid. Tyčinky asymetrického tvaru, tvořené pouze mědí, se roztočí až rychlostí 170 otáček za minutu. Vzhledem k jejímu nepravidelnému varu se rychlost reakce na různých místech liší, což vede ke vzniku sil, jež ji roztočí.
Čílé rejdění platinovo měděných tyčinek můžeme spatřit zde ve 100násobném zvětšení.
Hrátky s kvantovou levitací
Zajímavý experiment s kvantovou levitací provedli fyzici z izraelské Telavivské univerzity. Již dlouhou dobu známe Meissnerův jev, při kterém supravodivý materiál levituje nad magnetem. Způsobují ho síly vznikající v důsledku toho, že magnetické pole nemůže proniknout do supravodiče. Je-li však vrstva supravodiče příliš tenká, k průniku přece jen může dojít. Vznikají tak síly, které umožňují nastavit libovolnou polohu supravodiče nad magnetem (viz video). Izraelci při experimentu použil tenký safírový plátek pokrytý vrstvičkou oxidu ytrito-barnato-měďnatého Y2Ba4Cu6O13 ochlazenou kapalným dusíkem.
Video se záznamem pokusu můžete shlédnout zde.