Společnost Mastercard, celosvětový provozovatel stejnojmenných platebních karet, provozuje ode dneška službu pro banky, která jim umožní instalovat platební karty do mobilních telefonů.
Nekonstantní nebo konstantní?
15.10.2008
Některá měření možná ukazují, že poločas rozpadu radioaktivních jader nemusí být úplnou konstantou. Ephraim Fischbach a Jere Jenkins z Purdue University v Indianě odvodili ze svých starých experimentů z osmdesátých let, že poločas rozpadu křemíku 32 kolísal asi o desetinu procenta okolo své akceptované hodnoty, jež činí 172 let. V zimě, kdy je Slunce Zemi blíže, byl rozpad rychlejší, v létě poklesl. Zdá se, že jejich nové experimenty s rozpadem manganu 54 z roku 2006 tyto výsledky potvrzují, protože pozorovali závislost na sluneční aktivitě. Stejným způsobem interpretovali i závislost výkonu termoelektrických článků družice Cassini na vzdálenosti od Slunce, kterou odhalil jejich kolega Peter Cooper. Teplo jim totiž dodává plutonium 238 svým rozpadem. Na podobný jev narazil i němečtí jaderní fyzici v roce 1998, když vyhodnocovali své patnáct let probíhající studie rozpadu radia 226. Komunita fyziků je vůči těmto výsledkům rezervovaná, byť působení třeba slunečních neutrin na rozpad atomových jader zcela vyloučit nelze. Možný mechanismus však zatím nikdy ani nenavrhl. Pozorované jevy byla vždy příliš malé, než aby o nich nebylo možné pochybovat.
12.10.2014: Poslední měření ukázala, že poločas rozpadu radioaktivních prvků zůstane přeci jen konstantní. Fyzikové Karsten Kossert a Ole J. Nähle z Physikalisch-Technische Bundesanstalt s německou přesností po dobu tří let studovali poločas rozpadu izotopu chloru 36 a žádné sezónní vlivy nenalezli. Vzhledem k tomu, že Physikalisch-Technische Bundesanstalt je nejvyšší německou autoritou přes metrologii, jejich slovo má v tomto případě váhu.
Zephir 5.1.2014:Chlor 36 v seznamu prvků, jejichž rychlost radioaktivního rozpadu se mění, nikdy nebyl uváděn - čili nechápu poslední příspěvek. http://en.wikipedia.org/wiki/Radioactive_decay#Changing_decay_rates
7.1.2015: Jsou i jiné zdroje než wikipedie, např. primární vědecké publikace: Karsten Kossert, Ole J. Nähle: Long-term measurements of 36Cl to investigate potential solar influence on the decay rate. Astroparticle Physics 55 (2014) 33-36
1.8.2016: Analýza dlouhodobých měření, kterou provedl Mark Silverman z Trinity College v Hartfordu v Connecticutu, ukázala, že poločas rozpadu manganu-54 je konstantní.
Kupují Evropané geneticky modifikované potraviny?
14.10.2008
Výsledky Evropského projektu CONSUMERCHOICE – Tisková zpráva sdružení Biotrin
Základní odpověď je ANO, když jsou na trhu dostupné. Studie také ukázala, že je na trhu EU minimálně 68 potravinářských výrobků, které jsou značeny jako geneticky modifikované, z toho 27 bylo na trhu v České republice.
V září 2003 uzákonila EU povinnost značení potravin vyrobených nebo obsahujících složky geneticky modifikovaných organizmů (dále jen GM potravin) vydáním Nařízení 1829/2003(2).
Na projektu CONSUMERCHOICE, „Do Europeans buy GM foods?“ koordinovaném Prof. Prof. Vivianem Mosesem z King´s College ve Velké Británii, participovalo 10 zemí: Česká Republika, Estonsko, Řecko, Německo, Holandsko, Polsko, Slovinsko, Švédsko a Velká Británie.
V minulosti se uskutečnila řada průzkumů o vztahu spotřebitelů ke GM potravinám.Tento 2-letý výzkum (květen 2006 – červen 2008), jak se zdá, jediný ukázal skutečné chování zákazníků, kteří běžně nakupovali v jim známých obchodech. Zaměřil se nejen na to, co respondenti říkají, že by nakupovali, ale co skutečně kupují.
Použité metody zkoumání obsahovaly dotazy na management prodejců potravin, opakovaný průzkum sortimentu GM potravin a způsobu jejich značení v různě velkých obchodech s potravinami v různě velkých městech, analýzy článků a pořadů v médiích. V osmi z deseti zúčastněných zemí probíhalo srovnání skutečných nákupů spotřebitelů (založené na analýze čárových kódů) s jejich názory a předpokládaným chováním (podle předem vyplněného dotazníku). V některých zemích byly zkoumány odpovědi tématicky zaměřených skupin. V Polsku zahrnuli do projektu dotazníkovou akci, kdy se ptali svých krajanů v USA na názor na neoznačování GM potravin, obdobně v UK zjišťovali mezi zaměstnanci a studenty universit, kteří navštívili USA a Kanadu, jejich reakci na přítomnost neznačených GM složek v potravinách.
Většina výrobků značených jako „obsahuje GMO“ nebo „vyrobeno z GMO“ byly potravinářské oleje vyrobené nebo obsahující GM sóju, event. margaríny, v menší míře to byl popcorn, různé crackery, smažené brambůrky, majonézy nebo i čokoláda.
Specifikum pro Česko byla skutečnost, že v roce 2006 umísťovali čeští výrobci olejů značení o obsahu GMO na čelní etiketu relativně velkým písmem. V průběhu projektu se tato strategie změnila a označení, že se jedná o GM potravinu, je uváděno na zadní straně spolu s ostatním složením výrobku drobnějším písmem. Označování GM potravin z dovozu je stabilní.
Česká republika byla se svými 27 výrobky značenými jako GM potravina na prvním místě, následovaná Holandskem (18), Estonskem (13), Španělskem (6), UK (3) a Polskem (1). V Řecku, Slovinsku, Německu a Švédsku prakticky nelze na potravinářském trhu GM výrobky koupit. Tyto země, jejich politici a obchodní řetězce propagují výrobky GM-free.
Používání označení „GM-free“ je ve velké míře používáno v Německu, Polsku a Švédsku, zatímco v Holandsku je dokonce zakázáno. U nás zakázáno není, takže jsme v průběhu projektu zaznamenali, že i čeští výrobci potravinářských tuků, zejména olejů (řepkový, slunečnicový) a sójových výrobků (sójové maso, granule, mléko atd.) začali výrazně označovat své výrobky „neobsahuje GMO“ nebo „potravina není geneticky modifikována“ apod. na titulní straně obalu. O důvodu tohoto chování je možno spekulovat, ale v kontextu evropského projektu se nezjišťoval. Množství potravin označovaných, že neobsahují GM složky, celkově roste, a to z tuzemských zdrojů i z dovozu.
Přes 75% respondentů řeklo, že si myslí, že genové technologie jsou něco nepatřičného. Nebyl zde rozdíl mezi těmi, kteří GM potraviny kupují a těmi, kteří se jim vyhýbají. Také tři čtvrtiny spotřebitelů ve studii uvedli, že vědí o povinnosti značení GM výrobků. Méně než 40% řeklo, že ví, jak rozlišit na balení výrobku, který je GM a který konvenční. A pouze polovina respondentů ve studii uvedla, že před koupí výrobku čte značení na obalu.
Z toho lze usuzovat, že ať lidé říkají cokoliv při různých průzkumech mínění, většina z nich se aktivně nevyhýbá GM potravinám v supermarketech a o problematiku genetických modifikací se příliš nezajímá. I forma průzkumu diskusí ve skupinách provedená v sedmi ze zúčastněných zemí potvrdila, že problematika GMO nepatří k jejich „žhavým“ tématům. Většina dotázaných sice vyžadovala značení potravin, ale ve skutečnosti jenom málo z nich uvedlo, že při nákupu viněty čte.
Závěry:
1.Hlavním vnějším faktorem omezujícím volbu Evropských zákazníků v nákupu GM potravin je jejich dostupnost v obchodech.
2.Výrobky k prodeji nabízené se skutečně prodávají.
3.Zákazníci se chtějí při nákupu zboží svobodně rozhodovat, a když tuto svobodu mají, souhlasí někteří z nich s využíváním GM potravin.
4.Zákazníci se obecně GM výrobkům pečlivě nevyhýbají, což je závěr vyplývající z mizivé pozornosti věnované etiketám. Odlišně se lidé chovají k výrobkům označeným „GM-free“. Zdá se, že tyto výrobky vybírají mnohem pečlivěji zákazníci, kteří o ně stojí.
5.Ve skutečnosti se spotřebitelé často chovali jinak, než se vyjádřili v dotaznících.
Pan Ladislav Fifka 14.2.2008:Zajímal by mne odborný názor: Domnívám se, že že GM produkty, hlavně soja, se mohou nacházet v krmných směsích pro chov zvířat na maso, např. drůbeže, pokud je jejich použití pro výrobce ekonomicky zajímavé. Potom i odpůrci GM produktů mohou být nevědomě konzumenty, byť prostřednictvím masných výrobků. Osobně si myslím, že Amerika v přístupu k GM produktům ví co dělá.
akademon.cz 13.2.2009: Skutečnost je někdy daleko prostší (viz akademon.cz 11.12.2004). Ale jinak máte v zásadě pravdu. Lidé, kterým geneticky modifikované potraviny nevadí, vědí že naším trávicím traktem ani trávicím traktem dobytčete ani nikoho jiného žádný gen v celku neprojde, takže nás sotva může ohrozit. Odpůrci geneticky modifikovaných potravin by se určitě měli zamyslet, zdali jim nehrozí nebezpečí z této strany. Podrobnější informace o geneticky modifikovaný potravinách by Vám jistě poskytlo sdružení Biotrin.
Stránku sdružení Biotrin najdeme zde.
