Už řadu let se ví, že buněčné membrány tvořené dvojnou vrstvou amfifilních lipidů obsahují domény, které drží pohromadě a jako takové se i v membránách laterální difuzí pohybují. Dostaly jméno rafty – tedy něco jako kry nebo vory z anglického raft. Zdá se, že ve vnější lipidové vrstvě membrány se vytvářejí rafty obsahující sfingolipidy a cholesterol, jakož i proteiny vázané na glykosylfosfatidylinositol. Vnitřní vrstva membrány obsahuje mikrodoményy obohacené prenylovanými proteiny, jakož i zvláštní váčky (které nefúzují) zvané kaveoly, v nichž se hromadí kaveolin (protein o hmotnosti 20 kDa) a proteiny navázané na lipidy s dvěma řetězci nasycené mastné kyseliny.
Spící kometa nalezená na Kleti?

Během úspěšného zářijového pozorovacího období na jihočeské Kleti objevili astronomové Jana Tichá a Miloš Tichý neobvyklé těleso. Na snímku pořízeném 1,6 metrovým teleskopem Klenot našli dosud neznámé pohybující se těleso. Jak uvádějí ve svém Informačním Bulletinu č.6/2004 z 25.září výpočet dráhy z měření pořízených během několika nocí ukázal neobvyklou velmi protáhlou dráhu s přísluním u dráhy Marsu a odsluním až za drahou Jupiteru. Sklon dráhy k rovině ekliptiky má 42 stupňů. S velkou poloosou eliptické dráhy 3,73 astronomických jednotek je tato dráha typická pro krátkoperiodické komety Jupiterovy rodiny. Nové kleťské těleso však nejevilo známky kometární aktivity.
Jana Tichá a Miloš Tichý proto požádali o pomoc kolegy ze zahraničí s většími přístroji. Zatímco v Arizoně bylo zataženo, astronomům z University of Hawaii se podařilo pořídit dvě série snímků s 2,2 metrovým dalekohledem na havajské Mauna Kea. Ač byly tyto snímky pořízeny v různých filtrech pro snazší zobrazení plynu i prachu, ani velký dalekohled neukázal kometární aktivitu.Jistá naděje na objevení kometární aktivity však stále zůstává – buď po průchodu přísluním letos koncem října, nebo dokonce až v následujících obězích kolem Slunce. Nový vzácný kleťský objev manželů Jany a Miloše Tichých tak zůstává zařazen v mezinárodních katalozích mezi planetky s neobvyklou dráhou pod označením 2004 RT109. Podobných těles je mezi 250 000 zaznamenaných planetek známa jen asi dvacítka. Rozměry tělesa odhadují odborníci mezi 0,5 až 1,2 kilometry.
Důstojný protivník malárie

Téměř dvě miliardy lidí žijí v oblastech, kde malárie je endemickou chorobou, a její výskyt se prudce zvyšuje zejména proto, že parazit způsobující malárii Plasmodium falciparum se stává rezistentním vůči aplikovaným lékům. Podobně je tomu i s přenašečem tohoto parazita, komárem rodu Anopheles. Proti malárii lze bojovat jednak očkováním jednak pomocí léků. Výroba vakcíny proti malárii je však velmi obtížná a zatím uniká velkému úsilí vědců po celém světě. Na druhé straně léky je možno získávat přímo z různých rostlin nebo je chemicky syntetizovat. Poslední a slibný průlom v této oblasti se podařil v případě látek podobných artemisininu (chemicky (3R,5aS,6R,8aS,9R,12S,12aR)-oktahydro-3,6,9-trimethyl-3,12-epoxy-12H-pyrano[4,3-j]-1,2-benzodioxepin-10(3H)-on), což je látka používaná v čínské herbální medicíně pod jménem qinghaosu nejméně 1500 let. Získává se z pelyňku lučního (Artemisia annua) a v poslední době slouží jako základ pro výrobu účinných antimalarik. Artemisinin sám totiž působí poměrně krátkou dobu a jeho častá aplikace může vyvolat nesouhlas pacientů a tím i neúčinnost léčby. Modifikované deriváty tyto účinky by mít neměly, ale jejich syntéza nebyla nikterak jednoduchá. Bylo třeba zachovat endoperoxidový můstek v molekule, což se podařilo s pomocí 1,2,4-trioxolanů, udržet jej stabilním, což se podařilo vazbou na složitou cyklickou sloučeninu adamantan, a zvýšit jeho rozpustnost ve vodě, což se podařilo vazbou devítiatomového řetězce s dvěma atomy dusíku a s jednou oxo-skupinou. Výsledná látka, prozatímně nazvaná OZ277, splňuje všechny požadavky na účinné antimalarikum a, pokud se ji podaří levně vyrábět, může být záchranou pro desítky milionů lidí postižených touto chorobou.
akademon.cz 19.4.2013: Francouzský farmaceutický koncern Sanofi zahájil 11.dubna t.r. ve svém závodu v italském Garessiu výrobu artemisininu, z nějž se připravují účinná antimalarika. Doposud se získával z pelyňku lučního pěstovaného v Číně a Vietnamu. Výrobní cyklus přírodního získávaného artemisininu je příliš dlouhý, celých 14 měsíců. Nový závod vyprodukuje letos 35 t. Příští rok pokryje třetinu světové spotřeby, což je 50 - 60 t.
21.2.2015: Ani artemisin není zcela univerzální prostředek proti malárii. Vzorky, jejichž sběr organizoval Dr. Kyaw Myo Tun z barmského Lékařského výzkumného centra obranných služeb, ukázaly, že v indicko-barmském pohraničí žijí původci malárie, prvoci Plasmodium falciparum, kteří jsou proti artemisinu odolní.
2.1.2017: Artemisin je kromě malárie účinný i proti tuberkulóze. Podle zjištění týmu Roberta B.Abramoviche z Michigan State University blokuje důležité metabolické cesty mikrobu Mycobacterium tuberculosis.