Analýza DNA, pořízená ze zmrzlé kosti lidského prstu z Altajské jeskyně Denisova, naznačuje, že jde o objekt starý 40 000 let, jehož obsah mitochondriální DNA se liší od současného člověka v 365 nukleotidech, zatímco neanderthalská DNA se liší pouze v 202 nukleotidech, a přitom je Homo neanderthalensis už dávno považován za samostatný druh. Znamená to, že náš sibiřský předek se oddělil od rodiny lidí asi před milionem let, dlouho před tím, než se oddělil H. neanderthalensis od H. sapiens, a že se vystěhoval z Afriky někdy mezi H. erectus (před 1,9 milionem let) a H. heidelbegensis, předkem neanderthálců (před 300 000 až 500 000 lety). Definitivní odpověď na tuto zásadní otázku bude možné poskytnout až po analýze DNA dalších kostí, kde už půjde o jadernou DNA. V každém případě je pozoruhodné, že v pleistocénu,někdy před 50 000 lety, žily na Zemi současně čtyři druhy rodu Homo. Foto Čuvajev Nikolaj, Wikimedia Commons, GNU Free Documentation License.
Rychlý skenr
Speciální skenr pro rychlé skenování knih sestrojili prof. Masatoši Išikawa se svým týmem z Tokijské univerzity. Stačí pod bdělým okem kamery svazkem rychle prolistovat a software z deformovaných rychlých záběrů jednotlivých stránek vytvoří dokonalou kopii.
Ukázku práce s novým skenrem můžeme shlédnout zde.
Tisková zpráva AV ČR
Diplom Nobelovy ceny za chemii, udělený Královskou švédskou akademií věd ve Stockholmu v roce 1959 Jaroslavu Heyrovskému za objev a vývoj polarografické analytické metody byl prohlášen za archivní kulturní památku. Přiznáním statutu archivní památky byla oceněna jedinečnost archiválie v kontextu národních dějin a vzhledem k významu pro dějiny vědy obecně. Jde stále o jedinou udělenou Nobelovu cenu za vědecký objev pro představitele České (Československé) republiky. Stalo se tak na návrh Archivu AV ČR, součásti Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., který o archivní fond Jaroslava Heyrovského pečuje. Ve věci rozhodl po posuzovacím řízení Odbor archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČR podle zákona č. 499/2004 Sb. V ústřední evidenci vedené tímto ministerstvem bylo nové archivní památce přiděleno číslo 148. Archiválii se dostane zvýšené odborné péče.
Jaroslav Heyrovský je jednou z nejvýznamnějších osobností české vědy 20. století, především jako světově proslulý zakladatel polarografie, ale i svými dalšími pracemi ve fyzikální chemii a také jako organizátor vědy. Základní objev použití polarografické metody učinil ve 20. letech 20. století. Navrhován za něj byl na Nobelovu cenu už od r. 1934 (nejen v oboru chemie), návrh uspěl v roce 1959, kdy výběrová komise Královské švédské akademie věd uznala, že Heyrovského vynález polarografie představuje naprosto převratné zlepšení předcházejících snah přispět k obdobným metodám. Polarografie má mimořádně velký význam jak pro běžnou analytickou práci, tak pro výzkum v nejrůznějších oblastech chemie.
Archiv Akademie věd ČR mj. pečuje o fondy starších vědeckých korporací jako např. Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění či Československé akademie věd a o osobní pozůstalosti vědců. Diplom Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovskému je jeho třetí archivní kulturní památkou (dalšími jsou tzv. Zakládací listina České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění z roku 1892 a fond Vládní komise pro vybudování Československé akademie věd z let 1946–1952). Celkem Archiv AV ČR v současnosti spravuje přes 600 fondů a sbírek s dokumenty trvalé hodnoty o rozsahu téměř 5 tisíc běžných metrů archiválií.
Zmíněné dokumenty můžeme vidět na webové stránce Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i.