Na kalifornské Universiry of Berkeley zhotovili umělé hmyzí oko. Jako u skutečných členovců, tvoří je soubor jednotlivých malých oček. Podrobněji o stavbě hmyzího oko viz článek „Jak vzniklo oko?“, aksdemon.cz z 9.9.2002. Každé jednotlivé očko tvoří polymerní čočka. Světlo jí soustředěné pak prochází světlovodem z plastické hmoty na detektor, který optický signál přemění na elektrický. Taková zařízení mohou najít uplatnění jako očo robotů nebo ve velmi citlivých kamerách anebo přímo jako retinální implantáty.
Proč se pavučina nekroutí?
Pevnost pavučinových vláken je ohromující – je vyšší než u nejlepších syntetických vláken. To je vlastnost známá již řadu let – nyní se objevila další jedinečná vlastnost těchto vláken, že se totiž vůbec nekroutí. Otočíme-li syntetickým (například Kevlarovým) vláknem o průměru 10 mikrometrů, na němž je zavěšeno závaží o hmotnosti 0,5 g, vlákno výrazně osciluje při návratu do původní polohy. Učiníme-li totéž s tenkým měděným drátkem o průměru 50 mikrometrů se závažím o hmotnosti 5 g, drátek se do původního tvaru vůbec nevrátí. Otočíme-li však vláknem pavučiny se závažím 0,1 g, vlákno se plynule a prakticky bez oscilací vrátí do původní polohy. Plánuje se zkoumat vlastnosti vláken složených z molekul podobných pavučině, například poly-L-alaninu nebo polyglycinu, popřípadě z DNA.
Termofilní bakterie v ledové pustině
Ve vrtu, který se zatím na 100 přiblížil k antarktickému jezeru Vostok (viz aktualita Akademonu z 24.3.2002), skrytým pod 3 km silnou vrstvou ledu, se ruským a francouzským polárníkům podařilo nalézt termofilní bakterie. V ledové pustině jde o zvláštní objev, nicméně je možné, že vlastní jezero, či přesněji dutina v ledovci vyplněná vodou, vznikla díky hydrotermálním pramenům nebo sopečné aktivitě v jeho dně. Nicméně tento problém nebude tak snadné rozřešit, protože vědci neplánují vrtat hlouběji a proniknout až do jezera, neboť by mohlo dojít k jeho kontaminaci. Vostok odděluje od okolí neproniknutelná vrstva ledu už 15 milionů let, tudíž jde o biotop příliš cenný.
Prof. Dr. Arnošt Kotyk, Fyziologický ústav AV ČR 29.11.2012: Vrt provedený v Antarktidě do velké hloubky pod led až k sladkovodnímu jezeru Vostok ukázal podle Ústavu jaderné fyziky v Gatčině, že hladina jezera neobsahuje žádné náznaky současného nebo primitivního života.
akademon.cz 7.7.2013: Oproti předchozím závěrům ukázal výzkum zaměřený na nalezení a určení struktury molekul nukleových kyselin, že v antarktickém jezeře Vostok se vyskytuje řada bakterií i vyšších organismů. Tým prof.Scotta O.Rogerse z ohijské Bowling Green State University nalezl 3.507 genů. Naprostá většina (94%) nalezených fragmentů nukleových kyselin náleží nejrůznějším druhům bakterií, 6% patří prvokům. Jezero Vostok je sedmé největší a čtvrté nejhlubší na světě. Pokrývá je vrstva 3.700 m ledu.