Kultury sinic pomou vyprodukovat více tuků použitelných jako biopaliva než porovnatelné kultury vyšších rostlin. Protože jde o jednobuněčné organismy, pokrývá jejich buňky pevná membrána, takže je těžší se k nim dostat. Roy Curtiss a Xinyao Liu (Sinjao Liou) z Arizona State University sinice geneticky modifikovali, aby bylo možné je lépe využít pro výrobu kapalných biopaliv. Vpravili do nich geny z bakteriofágů, jež kódují enzymy, které po aktivaci nikelnatými ionty způsobí rozpad celé buňky.
Jaká oblast na Marsu vás zajímá?
NASA přijímá návrhy od veřejnosti, které oblasti na Marsu by měla vyfotografovat citlivá kamera na družici Mars Reconnaissance Orbiter, jež rozezná předměty větší než metr. Spolu s návrhem lokality by mělo být nastíněno, jaký přínos bude mít její zobrazení.
Své návrhy můžete podat prostřednictvím této stránky: http://www.uahirise.org/suggest/.
Evropští zemědělci chtějí geneticky modifikované organismy
Evropské Sdružení biotechnologických zemědělců (Farmers Biotech Network – FBN) zveřejnilo deklaraci, kterou se dožaduje přístupu ke geneticky modifikovaným organismům. Přinášíme ji ve volném překladu podle internetového bulletinu Svět biotechnologií (prosince 2009) vydávaného sdružením Biotrin:
My, zemědělci z celé Evropy požadujeme svobodu volby mezi hospodařením tradičním, ekologickým nebo biotechnologickým způsobem. Zemědělci musí mít přístup k technologickým nástrojům, aby se mohli vyrovnat s požadavky udržitelné produkce potravin, před kterými Evropa stojí. Obracíme se na Evropskou Komisi a Evropský Parlament, aby nám umožnily stát se více konkurenceschopní a udržitelní. Vlády členských států musí též poskytnout podstatnou politickou a veřejnou podporu k tomu, abychom posílili svou připravenost dostát současným a budoucím očekáváním zemědělské produkce.
Inovace hrají zásadní roli v podpoře konkurenceschopnosti evropského zemědělství; žijeme v době nevídaných globálních výzev, přičemž mnozí zemědělci jsou zasažení poklesem cen výstupů a naopak vzestupem cen u vstupů (hnojiva, energie a další). EU musí pomoci zemědělcům obstát v soutěži a uživit Evropu při udržení rozumných cen. EU musí podporovat – nikoli blokovat – přístup k inovacím, včetně zelené biotechnologie, která se úspěšně používá přes několik dekád v jiných krajinách.
GM plodiny nabízejí značné výhody pro výrobu a životní prostředí: současné zprávy ukazují, že GM sója, kukuřice a bavlník poskytly produkci o 20%, 7% a 15% vyšší než nemodifikované odrůdy. Vyšší výnos znamená menší nároky na půdu při výrobě potravin a krmiv. GM plodiny také znamenají méně pesticidů a nižší tvorbu skleníkových plynů, protože vyžadují méně orby a snižují tak spotřebu pohonných hmot a oxidaci půdního uhlíku. Zemědělci v EU mohou zvládnout koexistenci GM plodin a nemodifikovaných odrůd. V některých státech – Německu, Španělsku, České Republice, Polsku,Rumunsku, Slovensku a Portugalsku – už mohli zemědělci využít výhod zelené biotechnologie a mají zkušenost „z první ruky“ s koexistencí modifikovaných a nemodifikovaných plodin.
Zemědělství EU zaostává za jinými částmi světa, přičemž mnoho zpráv z respektovaných informačních zdrojů EU i jednotlivých států svědčí o bezpečnosti a užitečnosti biotechnologických rostlin. V roce 2008 již 13,3 milionu zemědělců v celém světě pěstovalo 125 milionů hektarů biotech rostlin ve 25 státech. Jak dlouho nám evropští politici budou bránit, abychom mohli dělat totéž?
Mnoho evropských zemědělců nemá povoleno pěstovat biotech odrůdy, v nejlepším případě je povolena jedna biotech odrůda autorizovaná v EU. Tento licoměrný přístup vede k tomu, že Evropané dovážejí více a více GMO zvenčí a naši zemědělci ztrácejí konkurenceschopnost ve světě. Jsme stále méně a méně schopni splnit nové požadavky ekologické udržitelnosti zemědělského hospodaření. To nedává smysl ani z hlediska životního prostředí, ani ekonomie. Proto se obracíme na politiky EU i členských států, aby co nejrychleji přijali následující opatření:
Ve všech evropských státech bránit pro zemědělce svobodu výběru vlastních plodin.
Neprodleně ukončili zákazy GM v celé Evropě, neboť nejsou opodstatnělé ani vědecky ani legislativně.
Urychlit postup schvalování využití GM v EU a zpřístupnit nástroje, které mají zemědělci k disposici v jiných částech světa již mnoho let
Zajistit faktickou a otevřenou diskusi o budoucnosti zemědělské politiky pro Evropu a to takové, která je založena na vědě a ekonomické realitě nikoli na politických pózách a neignoruje kritickou úlohu rostlinné biotechnologie.
Pan Josef Vokál 22.1.2010: Nic než nátlaková akce. Divím se, že se AKADEMON k něčemu takovému propůjčí. To má být jako věda?
akademon.cz 22.1.2010: Pohoršoval byste se stejně, kdyby sdružení zemědělců bylo proti geneticky modifikovaným organismům? Mnohem zajímavější a důležitější než vlastní vědecké objevy je, jak nové technologie ovlivní a změní život nás všech.
Merlin111 26.1.2010: Evropští zemědělci by si v první řadě neměli nechat křivit trh, a tedy by měli zrušit plošně v celé Evropě dotace do zemědělství. Na tom se však nikdy neshodnou.
27.4.2014: Za shlédnutí stojí vystoupení ing.Miroslava Koberny, CSc., ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory ČR, v programu Sama doma dne 7. 4. 2014 na České televizi.
Webová stránka sdružení Biotrin.
Pražská opencard pomáhá lisabonskému procesu
Alespoň to tvrdí radní na webové stránce našeho hlavního města: „Jako členská země EU se Česká republika hlásí k tzv. lisabonskému procesu, který si klade za cíl učinit z Evropy do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku. Jedním z důležitých nástrojů k dosažení tohoto cíle má být i co nejširší zavádění informačních a komunikačních technologií do veřejné správy“ (přesná adresa je uvedena níže). Připomeňme si, že Lisabonská strategie (nezaměňovat s Lisabonskou smlouvou) byla přijata Evropskou radou na jaře 2000 s cílem, aby se do roku 2010 Unie stala „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“. Budeme sebou muset pořádně hodit, abychom to letos všechno stihli.
Není pochyb o tom, že projekt opencard v zásadě není špatný a spíše odpovídá 21.století než papírové známky na tramvajenku a vhazování mincí do parkovacích automatů. V řadě měst ve světě obdobné systému úspěšně fungují již mnoho let. Neustálým přesvědčováním o nesporných kvalitách projektu se vedení pražské radnice snaží zakrývat jednu podstatnou okolnost – není náhodou 888 milionů trochu vysoká cena za všechny ty výhody? Možná ano, možná ne, záleží, co si za ně vlastně koupíme. Místo neustáleho auditování a mnoha slov by k objasnění celé záležitosti napomohlo zveřejnění podrobného rozpočtu, aby si každý mohl svůj názor udělat sám. Zatím to vypadá, že pražská radnice přece jen má pořádnou porci másla na hlavě, protože své mediální vystupování podřizuje zásadě neblaze proslulého Dr.Paula Josepha Goebbelse, jak řešit nepříjemná témata: „Nelhat, mlžit!“
Magistrátní otázky a odpovědi o opencard