Biotechnologie už mají všechny možné
barvy a tak biotechnologie týkající se moří
byly nazvány „modré“. Zatím jsou na svém
počátku, ale honba lidí za potravinami,
zdroji energie, léčivy, surovinami je brzy
povýší na jednu z priorit. Moře nabízejí
neprozkoumané dno, neznámé organizmy,
neobjasněné procesy. Lze tedy
předpokládat, že nás čekají objevy nových
látek a biochemických procesů, formy
života přizpůsobené neobvyklým
podmínkám jako je různá intenzita světla,
chlad nebo horko, vysoký tlak, nedostatek
kyslíku, působení toxických látek.
V současnosti, kdy má člověk k dispozici
vyspělou techniku, ponorky, sonary,
satelity, lasery, kamery schopné pracovat
pod vodou a zároveň techniky molekulární
biologie, jsou pro něho moře a oceány
přístupnější a tedy i využitelnější. Postupně
se bude měnit z prostého rybáře, čili
sběrače mořských plodů, v cosi, co
bychom mohli nazvat pěstitelem -
zemědělcem, ale „na mořských pláních“.
Nyní patří mezi hlavní směry aktivity
člověka:
- bioprospecting
- šlechtění a ochrana mořských organismů
- produkce nových látek
- chov vodních organizmů (aquaculture)
Bioprospecting je v podstatě hledání
nových látek, zejména léčiv, doplňků do
potravin, barviv, lepidel, kosmetických
ingrediencí aj. Je využíván u všech
živočichů a rostlin žijících v mělkém i
hlubokém moři.
Další aktivitou je vývoj nových druhů ryb
pro chovatelství, odolnějších proti
chorobám s lepší krmnou efektivitou a
poskytujících kvalitnější produkty. Nyní se
vyvíjejí transgenní ryby odolné vůči
chorobám, chladuvzdorné a rychle
rostoucí. Důležité je, že genetické
modifikace také umožňují umělé vyvolání
sterility, takže není nebezpečí křížení
s divokými druhy, např. transgenní losos
by měl být povolen k pěstování. Rozvíjí se
také výroba léčiv pro ryby, vývoj rybích
vakcín a diagnostika rybích chorob.
Akvakultura je cílený chov vodních
organismů. Z mořských organizmů,
zejména řas, hub, měkkýšů, ostnokožců
nebo mechovek bylo isolováno do roku
2004 cca 7000 přírodních látek. Mohou to
být nové potraviny, léky, potravinové
doplňky, hnojiva nebo biomateriály.
Získávají se sběrem nebo kultivací
v bioreaktorech.
Řasy jsou významným mořským
produktem mají větší růstovou rychlost
než suchozemské rostliny, mohou sloužit
jako potraviny nebo jako biopaliva,
využívají se při výrobě alginátů,
karageenanů a agaru. Zajímavá je jejich
schopnost produkovat vodík, pro
průmyslovou výrobu je však zatím příliš
malá.
„Modré“ biotechnologie čeká intenzivní
rozvoj, člověka „modrá revoluce“ obdobná
„revoluci zemědělské“. Ale jak se to
podepíše na životním prostředí?! Bohužel,
s expanzí akvakultury rostou zároveň
obavy z náročnosti na energii, z růstu
znečištění, poškozování ekosystémů,
nebezpečí zavlečení invazivních druhů,
chorob a možnosti genetického oslabení
původních divokých druhů.
akademon.cz 4.7.2013: Nové širokospektrální antibiotikum, které hubí grammpozitivní bakterie, odhalili v rámci bioprospectingu vědci z University of California v San Diegu a společnosti Trius Therapeutics rovněž ze San Diega pod vedením Dr.Williama Fenicala v bakteriích rodu Streptomyces z mořských pobřežních sedimentů nacházejících se poblíž kalifornské Santa Barbary. Jeho strukturu vidíme na obrázku. Protože hubí i bakterie sněti slezinné (anthraxu) Bacillus anthracis, nese pojmenování anthracimycin. Ve své chlorované podobě ničí bakterie gramnegativní. Grampozitivní a gramnegativní bakterie získávají pod mikroskopem jiné zbarvení při metodě vyvinuté dánským bakteriologem Hansem Christianem Gramem. Jde o nejzákladnější metodu barvení v bakteriologii. Liší se ve struktuře buněčné stěny.
Radovan Pospíšilík, VŠCHT