Terahertzové frekvence na rozhraní infračerveného a mikrovlnného záření nabízejí řadu zajímavých aplikací (akademon.cz 29.9.2007). Problém je, že nám chybí dostatečně levný a výkonný zdroj. Ehsan Afshari se svými kolegy z Cornell University v newyorské Ithace testují zajímavý koncept. Jejich záření je založeno na standardní CMOS technologii hojně využívané pro naprostou většinu integrovaných obvodů. Příslušnou frekvenci získávají jako vyšší harmonickou frekvenci oscilátorů kmitajících na nižších frekvencích. Jejich zařízení sice ještě nemá dostatečný výkon, nicméně fosfidu inditého nebo nitridu galitého místo běžného křemíku by ho mohlo dosáhnout.
nuclear 29.6.2012: Zařízení zvané gyrotron má výkony sice i v megawattech, ale maximální frekvence je 250GHz. Využívá vychylování elektronů magnetickým polem do spirály,kde pak elektrony nabourají do jakéhosi zrcátka, jestli jsem dobře pochopil. Je to účinnější než magnetron, kde se část (40%) elektronů zatoulá mimo destičky oscilátoru. Foto ThruVision, Ltd.
akademon.cz 4.5.2013: Terahertzové elektromagnetické záření (0,3 až 3 THz) pokládáme za neškodné, protože neobsahuje tolik energie, aby mohlo narušit chemické vazby. Poslední výzkumy, které provedla Lyubov Titova se svými kolegy z kanadské University of Alberta a University of Lethbridge ležící rovněž v kanadské provincii Alberta, ukazují, že řetězce DNA vibrují právě při těchto frekvencích. Je to možné jen díky jejich velikosti, vibrace molekul se normálně odehrávají jen při mnohem vyšších frekvencích odpovídajících infračervenému vlnění. Ozáření DNA terahertzovými vlnami může vést k oddělení jejích řetězců, popřípadě i k jejich rozlomení. Možná toho bude možné využít k ozařování nádorů, během kterého bude selektivně zničena jejich DNA, aniž by byly poškozeny ostatní buňky.
