Tým vědců z Imperial College London zjistil, že komár Anopheles se velmi intenzivně brání malarické infekci. Jeho imunitní systém zahubí až 90% parazitických prvoků. Jeho odezvu vyvolá dvojice bílkovin zvaná LRIM1 a APL1C, jež za přítomnosti Plasmodii (česky zimničky, rod prvoků z třídy krvinkovek - Haematozoea) spustí syntézu dalšího proteinu TEP1, jež funguje obdobně jako antibiotika. Váže se na povrch zimniček a v jejich buněčných stěnách vytvoří veliké díry, čímž je zahubí. Jde o velmi cenné zjištění, protože látky účinné vůči prvokům, které by zároveň nepoškozovaly naše vlastní tělní buňky, se hledají hůře než antibiotika proti bakteriím. Buňky prvoků jsou našim vlastním přece jen podobnější. Na obrázku převzatém z z Brehmova života zvířat,díl I - Bezobratlí, str.338, vydalo Nakladatelství J.Otto spol. s r.o., Praha 1929 vidíme komára čtyřskvrnného (Anopheles maculipennis), nejznámnějšího přenašeče malárie. Od podobného komára pisklavého Culex pipiens, který je u nás nejrozšířenější, se liší postojem v klidu. Zatímco u komára pisklavého je zadeček rovnoběžný s podkladem nebo směřující šikmo dolů, u anofela směřuje zadeček šikmo nahoru.