Mozek odděluje od krevního řečiště hematoencefalická bariéra, vrstva buněk, které obalují mozkové cévy a řídí přenos látek do a z mozku. Na jednu stranu tak chrání mozkové buňky před nežádoucími vlivy, na druhou stranu zabraňuje přenosu některých léčiv do mozku. Neprojdou ji např. antibiotika, takže léčení mozkových infekcí není snadné. Americko-korejský vědecký tým pod vedením Hyungsooa Choie a prof.Kyekyoona Kevina Kima z University of Illinois v Urbaně zjistil, že miniaturní částice želatiny ji projdou. Zjistili to při pokusech na laboratorních potkanech, kdy jim v miniaturních želatinových kapénkách podávali lék osteopontin. Jde o bílkovinu, kterou tvoří zhruba 300 aminokyselin. Chrání mozkové buňky před zhoubnými účinky mrtvice. V této podobě ji lze podávat skrze nosní sliznice, což je pro léky nejrychlejší cesta do mozku. Želatinu tvoří převážně bílkovina glutin, která vzniká vařením kolagenu. Získává se vyvářením částí živočišných těl s vysokým obsahem kolagenu, jako jsou šlachy, kůže a kosti. Jde vlastně o velmi čistý klíh.
L. Machala 6.1.2015: Dovoluji si poněkud poopravit tvrzení, že antibiotika nepřestupují HE bariéru. Některé ATB opravdu procházejí nedostatečně a ta se skutečně k léčbě infekcí CNS nehodí, jiná ale procházejí docela dobře (zvláště v podmínkách zánětlivě změněné bariéry)- patří mei ně např. řada betalaktamů, a dosahují v mozkomíšmím moku či mozkové tkáni hladin, které jsou dostatečné k léčbě bakteriálních infekcí. Léčba bakteriálních meningitid je tak docela úspěšná. Pro léčbu mozkových abscesů je stále vynikajícím lékem chloramfenikol, který skvěle prochází HE bariérou a proniká do tkání (problémem tohoto ATB jsou závažné než. účinky , které jeho použití v jiných indikacích významně limitují). Rovněž např. při podávání kombinované antiretrovirové terapie při léčbě HIV infekce je nutné dbát, aby alespoň jedna složka (např. zidovudin či lopinavir) pronikala dobře do CNS, aby byla účinně suprimována replikace HIV i v prostoru CNS.
