Papírová baterie

22.3.2014

Reagenční proužky, z nichž nejznámější jsou těhotenské testy, se staly díky jednoduchosti použití velmi rozšířeným nástrojem chemické analýzy. Ve své nejprostší podobě šlo prostě o papírový proužek nasáklý příslušným činidlem. Ze školy si nejspíš všichni pamatují lakmusový papírek, který je asi nejstarším typem tohoto druhu senzorů. Šlo o papír nasáklý roztokem lakmusu, což je směs barviv extrahovaných z různých typů lišejníků. Jejich barva závisí silně na pH, takže ze zabarvení papírku po ponoření do roztoku jsme mohli tuto veličinu přibližně stanovit. Zmíněné těhotenské testy jako podkladový materiál využívají plast a jsou již složitěji strukturované. Se zajímavou možností rozšíření přišel Juan Pablo Esquivel Bojorquez z Instituto de Microelectrónica de Barcelona se svými kolegy i z Instituto de Catálisis y Petroleoquímica v Madridu. Upravili methanolový palivový článek tak, že ho lze využít přímo na proužku papíru. Anodu tvoří napařená vrstva zlata, katodu vodivý papír s obsahem uhlíku. Methanol, jehož rozkladem na vodu a oxidu uhličitý vzniká v článku elektrická energie, se nachází ve vrstvičce gelu. Jako elektrolyt slouží hydroxid draselný KOH. Část papírku se při přípravě ponoří do jeho roztoku a nechá vyschnout. Kápneme-li na papír trochu vody, KOH se rozpustí a jeho roztok pomocí kapilárních sil vzlíná spolu s methanolem mezi elektrody, kde se na katodě oxiduje vzdušným kyslíkem. Jako katalyzátor slouží na katodě platina, na anodě směs platiny a ruthenia. Vytváří se pomocí speciálních inkoustů s obsahem jemně rozptýlených kovů. Esquivelův článek může sloužit jako zdroj energie přímo na reagenčním proužku, čímž se podstatně rozšiřují možnosti této metody.

 
Odeslat komentář k článku "Papírová baterie "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Papírová baterie " e-mailem

Diskuse/Aktualizace