V povrchovém dole Anaconda u městečka Butte v Montaně se těží měď od roku 1860. Původní technologie těžby, nešetrná k životnímu prostředí, zamořila okolí do vzdálenosti stovek kilometrů. V té době trpěli všichni v okolí chronickou otravou arsenem, který se uvolňoval do ovzduší při pražení rudy a kočky, čistící svou kožešinu oblizováním, se nikdy nedožily vysokého věku. Zvláštní však je, že zamoření životního prostředí těžkými kovy přetrvává tak dlouhou dobu. Michael Hochella z německé Münsterské University odhalil příčinu. Jsou jí zrnka nového, dosud neznámého minerálu o rozměrech 3 až 200 nm,, která se v zamořené oblasti vyskytují. Chemicky se jedná o hydratovaný oxid manganičitý, který absorbuje ve velkém ionty těžkých kovů, čímž zabraňuje jejich přirozenému vymývání.
