Myš, v jejímž mléce se nachází bílkovina použitelná jako očkovací látka proti malárii, je dalším vypěstovaným transgenním zvířetem. Transgenními nazýváme takové zvířata, v nichž se nacházejí geny z jiných živočišných druhů. V tomto případě vědci vpravili do genomu myši gen, který kóduje strukturu jednoho z povrchových proteinů prvoka Plasmodium falciparum, nejnebezpečnějšího z parazitů, kteří způsobují malárii. Obdobné experimenty probíhají i u koz, které se přece jen dojí lépe. Testování vakcín probíhá hlavně v afrických zemích již od roku 1988, avšak s omezeným úspěchem. Snad jen poslední výsledky dosažené v Mozambiku jsou nadějnější.

Dle prof.MUDr.Vratislava Schreibera je snaha o co nejlevnější výrobu vhodné očkovací látky velmi důležitá, protože na malárií umírá ročně 2,7 milionů lidí, z toho tři čtvrtiny dětí. Léčba je sice možná, ale látky se do chudých oblastí Afriky těžko dostávají. Musejí se také podávat dlouhodobě, kdežto vakcína by se mohla dávat jednorázově.