Chemicko-technický tým z Harvard University vedený prof. Charlesem M. Lieberem připravili nanodrát o průměru 15 nm ohnutý v úhlu 60o. Pokryjeme-li ho vrstvou fosfolipidů, může fungovat jako sonda sledující iontové toky uvnitř buňky. Jde o dostatečně malé zařízení, aby buňku nepoškodilo. Průnik do jejího nitra usnadní fosfolipidy, které se okamžitě spojí s buněčnou membránou. Volné konce zapojíme jako kolektor a emitor tranzistoru. Vnitřek buňky slouží jako báze, takže procesy v něm výrazně ovlivní proud tekoucí mezi dvěma vnějšími kontakty.
Nanotranzistor v buňce
20.8.2010