Tým vědců z University of Idaho vedený Gordonem Woodsem prolomil na poli klonování savců další bariéru - jako první naklonoval lichokopytníka. Navíc jde o klon neplodného mezidruhového křížence muly, která by jiným způsobem potomka na svět přivést ani nemohla. Mula dědí polovinu dědičné informace po oslím otci a polovinu po koňské matce. V její dědičné informaci se tak sejde 32 chromozomů od klisny a 31 chromozomů od osla. Výsledná chromozomální konstelace 63 chromozomů sice zajišťuje mulám výborné užitkové vlastnosti, ale zároveň jim brání v reprodukci. Samci jsou neplodní vždy, samice mohou mít mládě jen zcela výjimečně (za posledních 20 let je z odborné literatury známo 6 případů, kdy mula porodila mládě). Woodsův tým pracoval na zakázku Dona Jacklina, prezidenta American Mule Racing Association. Tato organizace pořádá v Kalifornii dostihy mul a Jacklinova mula Taz patří k hvězdám závodních drah. Jacklin připustil Tazovy rodiče ještě jednou v naději, že získá další skvělé zvíře, ale klisna plod nedonosila. Jacklin nechal z plodu odebrat buňky a zamrazil je tak, aby po rozmrazení byly opět schopny života. Pak hodil laboratořím amerických universit a výzkumných ústavů rukavici v podobě tučného sponzorského daru určenému těm, kdo se pustí do ambiciózního podniku vytvořit klon uhynulého plodu muly. O klonování lichokopytníků (především koní) se pokoušelo hned několik týmů ve Francii, Anglii, USA i Austrálii, ale všechny vyšly naprázdno Také proto se Jacklinovi nesháněl "dodavatel" klonu dvakrát snadno. Nakonec uspěl u Woodse na University of Idaho. Tamější biologové vytvořili celkem 305 embryí dnes už klasickým postupem shodným s technikou, jaká přivedla na svět ovci Dolly. Buňky muly vnášeli do vajíček klisen zbavených jejich vlastní dědičné informace. Jako "náhradních matek" využili opět klisny. Plod se úspěšně vyvíjel jen u tří kobyl a z nich jako první z nich porodila 4. května strakatá Syringa. Mula dostala na počest rodného amerického státu jméno Idaho Gem. Úspěšnost klonování zůstala i v případě muly nepříjemně nízká, ale to je fakt, se kterým se musíme smířit i u řady dalších druhů. Biologové vidí klíč k úspěchu Woodsova týmu ve zvýšení obsahu vápníku v kultivačních roztocích, v nichž jsou vajíčka i embrya pěstována. Právě vápníkové ionty zřejmě "popohnaly" embrya klonů ke zdárnému vývoji.
Zkušenosti z klonování muly a zřejmě i nová receptura kultivačních médií by mohla odstartovat "boom" v klonování koní a dalších lichokopytníků. První klon koně by se měl podle zatím neověřených zpráv narodit v listopadu tohoto roku. Jeho "autorkou" je Katrin Hinrichsová z Texas A&M University. Ta vytvořila klon dvacetiletého koně Skipa, na němž jezdí její dcera. Pokud vše dobře dopadne, nebude tedy prvním klonem koně "dvojník" vítěze Kentucky Derby, Melbourne Cupu či jiného prestižního dostihu, ale zcela tuctové zvíře. Klonování dostihových plnokrevníků by bylo bezesporu lukrativní záležitostí, protože Hinrichsová vyčíslila náklady na pořízení jednoho klonu koně na 50 až 100 tisíc dolarů. To není mnoho ve srovnání s cenou, jakou platí chovatelé za připuštění klisen špičkovými hřebci. Přesto se plnokrevníci klonovat nebudou. Chovatelé se dohodli, že klony plnokrevníků nikdy nedostanou "papíry" a bez nich na dostihovou dráhu nesmějí vyběhnout. Klony by se ocitly v situaci psího "voříška" postávajícího před branami mezinárodní výstavy psích plemen. Motiv zákazu je celkem jasný. Opatření má za úkol chránit stávající trh s plemennými hřebci. U některých plemen koní ale klonování nic nebrání. Klony koní by se mohly uplatnit například v drezůře, parkurovém skákání nebo ve steeplechase. V těchto disciplínách často tvoří absolutní špičku valaši (kastrovaní hřebci), kteří své vynikající vlohy pro daný druh jezdeckého sportu potomstvu už nikdy nepředají. Klonování by přispělo k uplatnění vynikajících dědičných vlastností valachů v chovu. Zcela jistě se naklonováním muly otevírá cesta ke klonování druhů lichokopytníků ohrožených vyhubením. V tomto případě by připadalo do úvahy tzv. mezidruhové klonování, při kterém by tělní buňky ohroženého druhu (např. osla somálského, koně Převalského nebo zebry Grévyho) byly spojeny s vajíčkem domácí klisny a vzniklé embryo by opět donosila domácí klisna.
