Entomologové pozorovali, že některé housenky vystřelují kuličky trusu do vzdálenosti až čtyřicetinásobku délky těla. Počáteční rychlost takového projektilu přesahuje jeden metr za sekundu. Pro toto chování však až donedávna chybělo přesvědčivé vysvětlení. Pokusila se o něj ekoložka Martha Weissová z Georgetownské university ve Washingtonu D.C. Provedla pokus, jímž se snažila dokázat, že housenky rozhazují svůj trus po okolí z obranných důvodů. Podle ní se tímto způsobem housenky chrání, aby je nenašly dravé vosy. Ty, podobně jako řada jiných hmyzožravých predátorů a parazitoidů, hledají svou kořist obvykle po čichu, a chemickým vodítkem jim bývají těkavé látky uvolňované z vajíček nebo trusu oběti. Látkám, které prozradí kořist nebo hostitele říkáme kairomony.
Martha Weissová uveřejnila výsledek pokusu, jímž se snažila svou hypotézu prokázat, v oxfordském časopise Ecology Letters. Poblíž hnízda vosíků druhu Polistes fuscatus umístila dva druhy listových smotků housenek soumračníka a pozorovala chování vosíků. Zkoumání smotků, které obsahovaly trus housenek, vosíci věnovaly přes 70 % času, ale téměř ignorovaly ty, jež obsahovaly jen podobně vyhlížející skleněné kuličky. Pak autorka přidala do obou smotků housenky a vosící jich během 5 minut zkonzumovali 14 v tom, jenž obsahoval trus, zatímco v druhém smotku s černými kuličkami sežrali jen 3 housenky. Autorka studie se domnívá, že pach trusu přitahuje vosíky a střílení peletů může být obranným chováním, které má minimalizovat prozrazení housenky nepříteli.
