Pracovníkům japonské Kinki University pod vedením Akira Iritaniho vpravili jeden z genů špenátu zvaný FAD2 do genomu prasete. Díky tomu rostou vepříci s méně tučným masem. Jde nepochybně o důležitý počin. Nechuť veřejnosti ke geneticky modifikovaným organismům (GMO) pramení kromě jiného i z toho, že GMO přinášejí zisky a úspory producentům, ale nenabízejí prakticky nic spotřebiteli. Konzumentovi vepřového je celkem jedno, jestli prase vyrostlo díky genetické modifikaci rychleji nebo zda bylo díky cílenému zásahu do dědičné informace odolné vůči prasečímu moru.
KŘÍŽENEC PRASETE A ŠPENÁTU
27.1.2002