Donedávna se přijímal názor,že moderní lidé opustili Afriku před 50 000-60 000 lety a že rychle ovládli Asii. Před 40 000 lety zabočili do Evropy a brzy na to překročili zamrzlou Behringovu úžinu, aby okupovali Ameriku. Za posledních pět let však došlo k řadě významných objevů, které dosavadní názory výrazně změnily. Zdá se, že lidé rodu Homo vznikli ve střední Africe, nejspíše v Etiopii, ale že to byli lidé druhu Homo erectus. To bylo snad před 1,6 miliony let, i když se tento druh „člověka vzpřímeného“ uchoval až do doby před 400 000 let. Z Afriky se rozšířil do západní Asie a pak do východní Asie a Indonésie. V Evropě z něho vznikl Homo antecessor, který se vyskytoval ve Španělsku. Pak tu máme podobně starého „liliputa“ z ostrova Flores a okolí, který vznikl někdy před 1,5 milionem let jako Homo floresiensis. Mezi jiným před přibližně 1 milionem let vznikl Homo heidelbergensis, který se rozšířil v Africe, v jižní Asii a jižní Evropě. Homo sapiens se před méně než 100 000 lety rozšířil po Evropě, západní a jižní Asii a posléze Australasii a Americe. V šíření lidí po světě zřejmě hrála negativní úlohu obrovská erupce sopky Toba na Sumatře okolo roku 74 000 před naším letopočtem, kdy byly vyvrženy tisíce krychlových kilometrů zeminy, jejíž popel pokryl celou jižní Asii. Ať tak či onak, zdá se, že první moderní lidé osídlili Arabský poloostrov možná před 125 000 lety a odtud pak vyrazili dobývat svět dvěma cestami. První z nich, přec 74 000 lety probíhala vnitrozemím Asie a zahrnovala jednak Neanderthálce, jednak Denisovany z jeskyně v jihozápadní Sibiři (akademon.cz |22.3.2012), o nichž je mimo jiné známo,že byli předchůdci Inuitů v dnešní Kanadě. Druhá cesta šíření lidí na východ Asie zřejmě probíhala při jižním pobřeží Asie v době před 60 000 lety a dosáhla pobřeží Austrálie před 50 000 lety, Mnoho rysů současných jedinců Homo sapiens je převzatých právě z oněch doposud poněkud zanedbávaných skupin lidí, dokonce do té míry, že se objevil i návrh sloučit všechny kmeny lidí (Homo sapiens, Neanderthálce a Denisovany) do druhu H. sapiens, kdy téměř všechny naše geny (více než 90%) pocházejí z afrického prapředka.
Pokud jde o rozšíření člověka v Evropě, zůstává jasné, že prakticky všechny fosilní zbytky lidí (Anglie, Chorvatsko, Itálie, Francie a Španělsko) pocházejí z období kontaktu Neanderthálců s africkými imigranty, tedy z doby před 35 000 až 50 000 lety.
Zbývá pak ještě zmínit se o zalidnění Ameriky. Jde tu o dva zásadní způsoby osídlení, Při prvním z nich, před 16 000-15 000 lety se lidé stěhovali po pevnině od zamrzlé Behringovy úžiny, kde se první nálezy objevují z doby před 14 000 lety Oregonu a 13 100 lety v Novém Mexiku. Druhá cest probíhala po moři při pobřeží a je otázka, zda nejzazší cíp lidské populace v Monte Verde v Chile pocházející z doby před 14 000 lety tam dospěl po souši nebo po moři. Závěrem možno říci, že evoluce a distribuce lidí na Zemi byla obohacena o řadu nových poznatků, ale mnoho zůstává stále nezodpovězeno. Foto ČuvajevNikolaj, Wikimedia Commons, GNU Free Documentation License.
