Veškeré světové zásoby nejkvalitnějšího černého uhlí vznikaly přibližně v období před 345 až 280 miliony let. Vznikly zejména z ligninu, což je makromolekulární látka, jež je vedle celulózy hlavní součástí dřeva. Výzkumy, na nichž se podílelo 71 vědců z 12 zemí pod vedením Davida Hibbetta z americké Clark University naznačují, že dalšímu vzniku tohoto uhlí zabránila nově vyvinutá dřevokazná houba rodu Phanerochaete (kornatec), které obsahují enzymy schopné lignin rozložit, jež se do té doby nevyskytovaly. Foto James Lindsey.

akademon.cz 17.7.2012: Houby obecně představují velmi zajímavé organismy. Jejich metabolismus je natolik odlišný od ostatních živočichů, že byly oprávněně vyděleny do vlastní biologické říše (prokaryonta, prvoci, rostliny, živočichové, houby). Zřejmě představují potomky velmi staré vývojové větve života, která se ubírala docela jiným směrem (např. akademon.cz 24.12.2007). Součástí jejich metabolismu jsou proto zvláštní sloučeniny anebo alespoň v biologii neobvyklé typy chemických vazeb. Ukazuje to i práce Colleen Hansel a jejích kolegů z Harvard University, kteří prokázali, že houba Ascomycete fungus při tvorbě spórů uvolňuje do prostředí velmi reaktivní superoxidový anion O₂^-.

Pavel Majer 17.10.2013: Existují i biotopy, které si poradí bez dřevokazných hub. Konkrétně lesy severní Arizony, které tvoří porost borovice těžké. Dlouhá chladná zima a krátké suché léto nepřejí růstu hub. Jejich roli při odstraňování odumřelých dřevin tu hrají požáry, kterým velké borovice snadno odolají.