Mnoho bakterií se pohybuje ve vodném prostředí otáčením dlouhých bičíků. Hrubá struktura takového bičíku je známa už řadu let – ví se, že obsahuje jakýsi rotor uložený v buněčné stěně a obou ji obklopujících membránách (jde o dokonalou obdobu elektromotoru poháněnou elektrickým potenciálem přes membrány), dále ohebný „háček“ asi 60 nm dlouhý a pak až několik mikrometrů dlouhý šroubovicový vlastní bičík. Na rozdíl od eukaryontních bičíků a orgánů vyšších živočichů tu nejde o „hadovité“ vlnění či prohýbání, nýbrž o otáčení formou Reslova lodního šroubu. Skupina japonských a amerických vědců nyní prozkoumala detailní strukturu onoho ohebného háčku, který se ohýbá až o 90 ° při 300 otáčkách bičíku za sekundu. V případě bakterie Salmonella typhimurium je háček tvořen dutou trubicí složenou ze 120 molekul jediného proteinu označeného FlgE. Každá jeho molekula obsahuje 11 protofilament, která se při otáčení bičíku natahují a smršťují až o 50 % dík ohýbání závěsu, který spojuje dvě hlavní domény FlgE. Výsledkem studia na úrovni rozlišení 0,18 nm je, že bakteriální „háček“ se může výrazně ohýbat, ale nikoliv točit, čímž je dosaženo účinného přenosu energie z rotoru na vlastní bičík.