Paleobiolog Maria McNamara se svými kolegy z Yale University určil studiem zkamenělin motýlů a můr zbarvení jejích křídel. V přírodě je velmi rozšířené tzv. strukturní zbarvení, které není dané přítomností barevného pigmentu, ale interferencí světla na pravidelných strukturách o rozměrech srovnatelných s vlnovou délkou světla. Velmi rozšířené je u hmyzu, ale zodpovídá např. i za barvu pavích per. Působí jasnějším dojmem, než zbarvení vyvolané přítomností barevných látek. U dobře zachovaných fosilií lze tyto struktury rozpoznat a přiřadit jim barvy. U vzorků z 47 milionů let starých živičných břidlic z německé lokality Messel převládala žlutá a zelená. Hesenský Messel patří mezi přední světové naleziště fosilií z třetihorního období eocénu. Před 50 miliony let se v geologickém zlomu zaplněném vodou začaly na dně usazovat zbytky rozložených řas spolu s pískem a hlinitými částicemi. Postupně vznikla vrstva silná až 190 m, v níž se díky nízkému obsahu kyslíku zachovalo množství velmi dobře zachovaných fosilií. Na obrázku vidíme McNamarovu rekonstrukci barev fosilního motýla (obr.PLoS Biol 9(11)).